„Knihovny na našem území existují již celá staletí v podobě například zámeckých nebo klášterních knihoven. Na začátku 20. století byly ve městech a obcích zakládány také knihovny školní nebo knihovny různých vzdělávacích, kulturních a osvětových spolků. Řád do rozvoje knihovnictví dal v roce 1919 zákon o veřejných knihovnách obecních, který zavedl povinnost zřizovat veřejné knihovny ve všech politických obcích a také povinnost zakládat samostatné knihovny v obcích s národnostními menšinami. Na konci 20. let minulého století existovala již velmi hustá síť veřejných knihoven – jedna veřejná knihovna na 813 obyvatel,“ přibližuje historii vzniku knihoven Marcela Stehlíková z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě.

Neuvěřitelné „záložky“

Výstava Prvorepublikové knihovnictví mapuje období před vznikem knihovnického zákona a dotýká se v omezené míře knihovnictví až do poloviny dvacátého století. Základ ovšem tvoří dobové materiály z období první republiky, které představují významné osobnosti knihovnictví nejen Ostravy, ale celého regionu, provoz knihoven a další zajímavosti.

 

„Knihy mějte pobaleny bez mastných skvrn, prohlížejte je, nejsou-li v nich ,záložky' nepořádných čtenářů, tedy hřebínky, motouzy, vyčesané vlasy, slupky ze salámů, jak už se to tak v knihách nachází…“ Jak vidno z tohoto úryvku z textu výstavy, v mnohém se dnešní čtenáři od těch prvorepublikových neliší, i dnes nachází knihovníci ve vracených publikacích naprosto neuvěřitelné „záložky“. Právě proto budou mnohé texty a dokumenty pro návštěvníky úsměvným překvapením.